Karanténa

Věci, které mi pomáhají v aktuální dobrovolné izolaci. Abych se k nim mohla vrátit, až je “zapomenu” dělat.

Procházky. Každý den. Letná, Stromovka.

Vaření. Oblíbená jídla pořád dokola. Velké várky, půlku do mrazáku.

Objímání. Buďte hodní na svoje single kamarády, kteří se nemají s kým objímat. Upečte jim dort nebo je aspoň pozvěte na kafe.

Kamarádi. Ideálně ve spojení s procházkou venku.

Knihy. Nechápu, že knihovny musí zavřít. Naštěstí mám doma zásoby.

Utrácení. Hodně přemýšlím, u koho nechat peníze. Každodenní kávy si zdůvodňuju podporou dejvické a letenské ekonomiky.

Mr. Hotdog. Technicky vzato spadá cheeseburger z Mr. Hotdog do předchozího bodu, ale jeho terapeutický účinek je tak velký, že musí dostat samostatný odstavec. #objednejprimo

Jóga. Aspoň deset minut. Nejčastěji s Adriene.

Meditace. Poslední týdny to moc nejde, ale i tady se deset minut na zadku počítá.

Sebereflexe. Třikrát denně si do Daylio píšu aktuální náladu a těším se, že začnu používat VOS.

Světlo. Svíčky. Sluníčko.

Vůně. Hlavně u věcí, které používám stále. Mýdlo na ruce, dezinfekce.

Práce. Je dobře mít čas na sebe a taky je dobré se zaměstnávat. Jsem vděčná, že ji mám.

Autoškola. Je dobré se zaměstnávat a taky je dobré umět řídit. Po 18 letech jsem se odhodlala za volant a docela mě to baví.

Angličtina. Vedle autoškoly další zanedbaná věc. Cílová motivace: točit podcasty v angličtině.

Režim. Karanténa mě naučila usínat v deset a vstávat s rozedněním, cvičit a meditovat, denně používat mezizubní kartáček a spoustu dalších užitečných věcí. Jak říká můj zubař, “lidi si konečně naučili mýt ruce”.

P. S. Považuju se za extrémně šťastnou osobu — mám se doma s kým obejmout, blízcí lidé jsou zdraví a v práci mám bezpečné zázemí. Stejně na mě ale současná situace doléhá. Strach že někdo blízký onemocní. Nedostatek empatie a neochota se omezit (to vztahuju i na sebe). Nejistota a nutnost měnit mindset, že je možné věci plánovat. Je toho hodně. Buďme na sebe i ostatní hodnější.